Úvod Články Nejsou hůlky jako hůlky

Nejsou hůlky jako hůlky

Náš sportovní klub vyráží o Velikonocích vždy do nějaké horské chalupy a podle povětrnostních podmínek se věnuje chození po horách nebo běhání na lyžích. Letošní Velikonoce byly teplé. Už jsme odložili prkýnka a tak nám k pohybu na horách zůstaly pouze hůlky. Můj kamarád, dosti úspěšný bavorský trenér běhu na lyžích, mi již dávno nutil myšlenku pohybovat se způsobem Nordic Walking. Podle všech moderních výzkumů se má za to, že tento způsob pohybu, tedy chůze s náčiním velmi se podobajícím kratším běžeckým holím, je intenzivnější než běžná chůze, a v důsledku tak vede ke zvýšení výkonu srdečního svalu a oběhového systému asi o jednu třetinu. Protože jsme klub sportovní a k tomu biatlonový, řekli jsme si, že to tentokrát v Krkonoších vyzkoušíme. Každý popadl doma nebo v klubovně hůlky, které mu zrovna připadly jako nejvhodnější. Tak se stalo, že se na chatě Petrášce setkalo několikero druhů hůlek, které každému z majitelů měly sloužit dle jeho mínění co nejlépe k podpoře chůze a ke zvýšení naší kondice. A ejhle, jsme u jádra problému. Nejsou hůlky jako hůlky!

Já, jako osoba už značně léty opotřebovaná, jsem byla svojí rodinou vybavena trekovými hůlkami dosti vysoké kvality s tzv. antišokem. Hůlky jsem používala především pro usnadnění chůze s kopce, abych tak ulevila svým již lehce artrotickým kloubům, které tím pádem nemusely nést celou hmotnost mého ne zrovna lehkého těla. Je pravda, že při chůzi po rovině a do mírných stoupání se často hole rozdrnčely díky vibracím, které byly umocněny přítomností „antišoku“. Být méně opotřebovaná, určitě raději šáhnu po klasických pevných hůlkách Nordic Walking, které by rovněž uměly splnit funkci opory při chůzi s kopce.

Někteří moji svěřenci, plni sil a energie, teleskopické, relativně těžké trekové hůlky tak dalece jako já neoceňovali. Často jim při chůzi, obzvláště na rovnějších cestách vyloženě překážely a protože neměli tak kvalitní provedení, připadaly jim po několika kilometrech již těžké a co se madla týká nepohodlné. Zato ti šťastlivci, kteří sáhli v klubovně na poslední chvíli po běžných lehkých běžeckých holích s pevným poutkem a madlem, vhodným k uvolňování dlaně při pohybu ruky směrem dozadu, byli s hůlkami docela spokojeni. Většina cest i v našich nejvyšších horách umožňuje jedincům s průměrnou zdatností tu typickou Nordic Walking chůzi, ne nepodobnou běhu na lyžích, kdy hůlky aktivně pomáhají odpichem posunout tělo směrem dopředu. Tedy nepoužívat hůlky jako opory, ale jako aktivního prostředku pro zvýšení účinnosti pohybu těla směrem vpřed. Pro ty, kteří tedy stojí před otázkou jaké hole si pořídit jako doplněk své turistické výzbroje doporučuji, aby se především zamysleli nad účelem, pro který si je pořizují.

Rovnice A a B vypadají asi takto:

A: na vysokohorské tůry se zátěží v Alpách, Tatrách, Himalájích = prudká stoupání a klesání, suťová pole a průchody náročným terénem = trekové hole

B: chodíte-li na lehko po turistických horských cestách, na vysočině či v městském parku a v okolí měst = používáte-li k přesunu dynamickou chůzi s cílem vyššího energetického výdaje v relativně lehkém terénu = hole Nordic Walking.

A až si ujasníte, jaké hole potřebujete, tak s provedením, délkou, materiálem, hroty, madly a poutky vám jistě rádi poradí v naší specializované prodejně TESTUDO „kluci a holky“, kteří chodí po horách s hůlkami.

Mirka Špácová

Máte zájem o více informací k holím Nordic Walking? Napiště nám:

Položky označené hvězdičkou (*) jsou povinné.